První Vánoce s dítětem

Určitě znáte to tvrzení, že Vánoce jsou nejhezčí, když máte děti a vidíte jejich rozzářená očka. Na naše první Vánoce ve třech jsem se moc těšila. Přece jen, osmiměsíční dítě už vnímá troufám si tvrdit vše, a opravdu jsem byla zvědavá, jestli se jí bude líbit stromeček, jak jí půjde rozdělávání dárku a tak nějak na všechno.

Prvně k přípravám. Přípravy na Vánoce obecně mám moc ráda. Ráda peču cukroví, ještě radši zdobím perníčky. Tvoření vánoční výzdoby opravdu miluju. Jednou za rok udělám pořádný, ale opravdu pořádný úklid a mám z něj fakt dobrý pocit.

S malým miminkem je to najednou jiné. U cukroví jste rádi, když vám někdo pomůže. Ano, mohly byste si ho objednat, ale … podle mě to doma má vonět vanilkovým cukrem a ta atmosféra. Ne, o tohle svou rodinu ošidit nechce. Upéct perníčky se ukázalo, že není problém. Problém byl je nazdobit. Protože nejsem noční sova (a vlastně nějakou dobu už ani raní ptáče), a naše slečna přes den prostě nespí, nezbylo mi, než perníčky zdobit za jejího bdění. Dopadlo to tristně. Poleva byla nějaká příliš řídká, slečna se zrovna rozplakala a já zdobila s tou tekoucí polevou se slečnou v manduce, klečící u stolu, protože sezení se zrovna malé nelíbilo. Vzdala jsem to, a perníky jsme snědli nenazdobené ještě před Vánoci ke kafíčku. Vánoční úklid dopadl nad očekávání, tento bod programu jsem se totiž rozhodla minimalizovat. Nakonec jsem zvládla i umýt okna (máme celá 2 okna) a vyprat záclony. I s dekoracemi jsem byla spokojená, co šlo, tvořila jsem na zemi, tak, aby to naše (ještě nelezoucí) prtě vidělo, co děsně zajímavýho mamka dělá.

Štědrý den a jeho organizace se ukázalo jako poměrně logistický oříšek. Má cenu dítěti, která má zažitý režim typu svačina v 16 h, večeře v 18:30 a usínání v 19:30 nějak výrazně tento den měnit a třeba natahovat večerku jen proto, že je Štědrý den? Naznali jsme, že ne, a tak jediné, co jsme posunuli, byla svačina a to z toho důvodu, abychom mohli jít na „dětskou půlnoční.“ Po návratu byly dárky, pak večeře toho našeho prtěte a pak uspávání, které zrovna nenapadlo, protože to, že zrovna porostou zuby …. to prostě nevymyslíš. Kapra smažil manžel a já, protože bych si ráda tu štědrovečerní večeři v cca 20:30 hod po celodenním více méně půstu snědla teplou, jsem ji večeřela s malou v manduce. Rodina má být na Štědrý večer, kam patří i večeře, pohromadě, a to se nám tedy díky rostoucím zubům splnilo. A bylo to krásné.

No a jak to naše malá celé vnímala? Těžko říct, zatím se k tomu nevyjadřuje. Ale svítící světýlka na stromečku ji fascinují i dnes, stejně tak, když spolu zvoníme na zvoneček. Baňky (naštěstí máme nerozbitné) jsou skvělá hračka a naštěstí je máme tak velké, že nehrozí, že by je spolkla. Koledy v mém podání se ukázaly jako skvělé uklidňující písničky, čímž se výrazně rozšířil uklidňovací repertoár, do té doby čítající jen „Jede jede poštovský panáček“ a „Na políčku v jetelíčku.“ Rozbalování dárků bylo úžasné. Dárky pro malou jsme se snažili zabalit tak, aby si je byla schopná rozbalit sama s minimální asistencí. A řekla bych, že se nám to podařilo. Ovšem nikterak ji nezajímal obsah balíčku a jako nejlepší dárek se ukázal sám balící papír, pentlička, či krabice, ve které byl dárek uložen a do které se dá parádně bouchat.

Byly to krásné Vánoce. Už teď se těším na ty další. Které budou zase určitě úplně jiné, protože slečna bude větší a bude všemu, co se kolem ní děje, víc rozumět. I teď jsme jí všechno popisovali a vysvětlovali … ale co si z toho vzala, to je otázka 🙂

 

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s