Tichá životní

Našla jsem nějaké své staré básničky. Některé se mi i teď, po letech, celkem líbí. Verše a rytmus pokulhávají, názvy jsou divné, ale co už.  Tak třeba tahle, z roku 2011:


Křížek krážem tam, a zpět.
projít třeba celý svět,
dotkout měsíce se smět
a zplna hrdla pět:

co nám srdce zpívá,
kam se naše srdce dívá,
z čeho naše duše zívá,
z čeho naopak splín mívá,
co hluboko cítíme,
co si o čem myslíme,
co říct se bojíme,
a před všemi to tajíme.

A tak radši tiše
život všechno píše.