Znakování miminek

Včera jsme byly na kurzu znakování miminek. Ach, dcera slyší dobře, děkuji za optání. Tak proč znakovat?

Je jí 7 měsíců a kousek. Už dlouho je opravdu „přítomna“ mezi námi, vnímá nás a jsem přesvědčená o tom, že se nám snaží kolikrát i něco sdělit (i jinak než pláčem). Akorát my jí, bohužel, ve většině případů nejsme schopni rozumět. Proto existuje znaková řeč pro miminka. V zásadě jde o to, že tak dlouho vy, jako rodič či jiná osoba blízká, používáte určitý znak ve spojení s určitým slovem (a ideálně) i zvukem, případně činností, až to dítě začne taky tak dělat. Prvně začne opakovat znak, pak k němu přidá ten zvuk a ve finále za spoustu spoustu spoustu času i to slovo.

Neumíte si to představit? Tak třeba jsme v parku na lavičce a pozorujeme okolí: „Podívej, ptáček /prsty naznačuji klování či jiný znak pro ptáčka/, píp píp /či jiný zvuk pro ptáčka/.“ Dítě má tendence napodobovat dospělé a dřív nebo později, když uvidí ptáčka, udělá to, co s ním má spojeno, tedy prsty naznačí klování či ten jiný znak. Až toho bude schopno, udělá k tomu i „píp píp,“ a velké finále: řekne slovo ptáček.

Připadá vám, že chci mít ze svého dítěte cvičenou opičku? A co všechny ty ostatní děti, které dělají „pápá,“ ukazují „jak je Franta velikej?“ a mají se „tak tak všelijak“? To nejsou cvičené opičky? A co my všichni? Když souhlasíme kýváme hlavou, nesouhlas vyjadřujeme zavrtěním hlavy. To jsou taky dorozumívací ZNAKY přece.

Dítě můžete naučit znaky vy. Nebo druhý způsob (využitelný asi jen u některých slov) je pozorovat dítě jaké znaky vám nabízí, co se tím svým kterým pohybem snaží ukázat, a z toho může vzniknout váš znak. Tak třeba naše dcera, stejně jako většina dětí, si šudlá očka, když je unavená a chce se jí spinkat. Právě to zašudlání oček může být náš znak pro spaní.

Takže dnes začínáme. Zavedly jsme si znak pro spinkat, spaní a pro jídlo. Bude to asi běh na dlouho trať, hlavně u těch prvních znaků, ale věřím, že pokud vytrváme, tak si nakonec budeme báječně rozumět a třeba se dostaneme do toho úžasného stavu, který včera zmiňovala lektorka: malá přišla za babičkou, rozložila dlaně a následně začala mávat rukama. Co chce? Nechápala babička? No přece tu knihu s motýlem, vysvětlila lektorka – maminka.


poznámka na okraj: je vytvořena jakási „oficiální“ znaková řeč pro miminka. Konkrétní znak pro konkrétní slovo. Ale to přece nic neznamená, můžete si kočku, jídlo, sluníčko, cokoliv ukazovat jakkoliv je vám příjemné 🙂

poznámka na okraj č. 2: některé znaky z oficiální znakové řeči pro miminka jsou shodné se znaky ze znakové řeči pro neslyšící. Prý se máme připravit na to, že nás babičky v autobuse budou litovat, že máme hluché dítě…

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s