Vysočinou s manducou

Jak už asi víte, máme za sebou první dovolenou jako tříčlenná rodina. Jako destinaci jsme zvolili nedalekou Vysočinu. Proto, že je blízko a proto, že je tam hezky. Ubytovaní jsme byli ve Sněžném, což je městys ležící v CHKO Žďárské vrchy. Ideální výchozí bod pro výlety.

VÝLET 1: Sněžné – Dráteničky – Malínská skála – Milovský rybník – Sněžné (mapa, 12,5 km)
Cesta vede zprvu mezi loukami až do malebné osady Blatiny. Tam nás zaujala kavárna s pražírnou kávy. Bohužel jsme  vůbec nevěděli, jak to půjde, tak jsme šli, dokud to šlo a v kavárně se nezastavili. Třeba někdy příště. Mikroodbočka k monumentu Radka Jaroše stála za to. No a pak už první velký skalní útvar: Dráteničky se skalami Drátník a Drátenickou skalou. Jako matka nesoucí dítě jsem zůstala bezpečně na zemi, manžel vylezl až nahoru. Výhled prý byl. A taky potkal zajímavý skalní tunel, kterým musel projít.
Před Malínskou skálou se trochu otevřely výhledy přístupné všem, samotná Malínská skála jen pro ty zdatnější bez drahocenné zátěže. Výhled prý taky dobrý. (Kvůli přebalování, krmení a pohodlnému nandání do manducy jsme šli ještě kousek za tento skalní útvar a pak se vraceli zpět).
Cesta k Milovskému rybníku po asfaltu, ale uběhla rychle. Přicházíme ze strany od kempu, vyděsí mě množství lidí. Rybník ale úžasný, malebný, jak stvořený ke koupání. Voda čistá, přístup ze strany od kempu dokonalý, schodky a píseček. Někoho mohou odradit velcí kapři, ten si ale může půjčit třeba šlapadlo. Plavky bohužel zůstali na ubytování, tak jen omočit nohy. Jídlo U Šlechtů bylo velmi chutné a poctivé. Takovou poctivou česnečku už jsem dlouho neměla…
No a pak už na ubytování. Kolem rybníka, pak po cestě mimo silnici, ale závěrečnému téměř 2km úseku po poměrně frekventované silnici se už vyhnout nedalo. Řidiči ale vypadali, že jsou zvyklí na turisty a cykloturisty a chovali se ohleduplně. Výhled nad Sněžným směrem na Blatiny byl úžasným závěrem tohoto výletu.

 

VÝLET 2: Milovy – meandry Svratky – Čtyři palice – Milovské perníčky – Zkamenělý zámek – meandry Svratky – Milovy (mapa, 12,5 km)
Výchozím bodem nám byl Milovský rybník, parkování za 30kč/den u pochybného týpka, co už … Neznačenou cestou přes nádhernou louku až po parádně zarostlou cestičku, která nám alespoň trošku mohla ukázat nádhery meandrující Svratky. Zastavení naučné cesty byla krátká tak akorát.
Následné stoupání lesem na Čtyři palice bylo poměrně intenzivní. Přímo u samotné skály byla kupa turistů a taky jeden lesák s motorovkou. K dosažení úplného vrcholu mi chyběly asi 2 výškové metry. Nejsem žádný horolezec, tak jsem to se zátěží raději nepokoušela. Navíc jsem prý o nic nepřišla, výhled téměř nebyl.
Milovské perníčky taky nejsou nic pro matky s dětmi. Zespodu dobrý, ale ty perničky – útvary vymleté vodou na samotných vrcholcích skal ze země prostě neuvidíte. Muž tam vylezl a vyfotil, takže pro někoho schopnějšího to asi stojí za to.
Zkamenělý zámek –  zatím asi nejvíc friendly skalní útvar pro všechny. Poměrně rozsáhlý, nízký. Prý zde kdysi opravdu bývalo nějaké osídlení. Však val je patrný dodnes i pro naprostého laika, jako jsem já.
Kousek od zkamenělého zámku skála Pivovar. Pivo tam bohužel netočili, nahoru se taky vylézt nedalo. Tak jsme si ten pivovar obešli a vrátili se na trasu.
Asfaltka se celkem vlekla. Aspoň že se pak napojila na naučnou stezku, kde jsme se dozvěděli něco o sklářích, kteří v Milovách kdysi bývali.
Pak zase kousek přes meandry Svratky a jsme u našeho výchozího bodu.

 

VÝLET 3: Javorek – zřícenina Štarkov – Jimramov – Prosička – Javorek (mapa, 12,5 km)
Parkování v obci Javorek na návsi u rybníka. Cesta kousek po silnici a pak ostré stoupání lesem ke zřícenině hradu Štarkov. Kdo čeká trochu skal a pár rozvalin, bude mile překvapen jako já. Nedokázala jsem sice prolézt úplně všechno, ale rozhodně nemám pocit, že bych toho prolezla málo! Jediné, co mě trochu mrzí, že jsem neviděla, je vyzděný portál mezi skalami. Ještě, že existují fotky 🙂
Cesta do Jimramova lesem a loukami, typickou krajinou Vysočiny. Nádhera. U lesní studánky doplnit vodu.
V Jimramově chcípl pes. Obě restaurace/hospody na náměstí zavřené, jedna asi kvůli EET, druhá kvůli rekonstrukci. Zámek zavřený taktéž. Škoda. Je zde zajímavost: krytý průchod ze zámku rovnou do kostela. Škoda, že se člověk nemůže podívat dovnitř. Náměstí je ale malebné. Když už dojdete až na náměstí a i když jste vyčerpaní a nemile překvapení tím, že tady se prostě nenajíte, zmobilizujte síly a vydejte se asi 300 m přes řeku, na skálu Kabačka. Výhled na Jimramov stojí za to.
Cesta po modré z Jimramova na Prosičku stoupá, ale nikterak dramaticky. A pozor! Prosička je skála, na jejímž vrcholu můžete stanout i s dítětem v manduce. Jsou zde lana, v době naší návštěvy držela pevně, ale doporučuji vyslat někoho před sebou pro kontrolu. Výstup nahoru v pohodě, odměněný úžasným výhledem a razítkem do turistického deníčku. Pro sestup dolů doporučuji mít po ruce silného muže, které poskytne oporu tam, kde je třeba. Nic dramatického, ale sama s manducou bych to asi neslezla.
Cesta zpět do Javorku lesem a loukami uteče už rychle.

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s