Prodloužený podzimní víkend v Posázaví

Poslední zářijový víkend byl letos spojen se státním svátkem. Tři dny volna – to už láká k tomu vzít si pár dní dovolenou a někam vyrazit. Vzala jsem maminku, 2 dny dovolená a vyrazily jsme do části naší krásné země, kde jsme ještě nikdy nebyly. Prakticky kousek před Prahu, do Posázaví.

V prvé řadě musím vyzdvihnout ubytování v penzionu Venkoff v malé obci Čeřenice, co by kamenem dohodil od dálnice. Paní majitelka moc milá a ochotná, kdybyste chtěli, tak vám snad snese modré z nebe. K dispozici je plně vybavená kuchyňka, všude čisto a všechno je opravdu takové stylové a venkovské – od vybavení až po slepice volně pobíhající po zahradě.

Výletů v okolí se dá podniknout neskutečně moc! Za těch necelých 5 dnů jsme ani zdaleka nestihly všechno to, co jsme si naplánovaly. Určitě za to krom máminých bolavých zad mohly i všudepřítomné lesy, do kterých jsme jako nadšené houbařky zapluly a vracely se téměř vždy se skoro plným košem (na ubytování nám pak paní majitelka půjčila sušičku, takže bylo po problému, co s nimi).

Tak jen pár tipů na to, co jsme viděly, kde se nám líbilo, kde už méně, a tak 🙂

Hrad Český Šternberk – Nejsem ten typ, který by vymetal všechny hrady a zámky v širokém dalekém okolí, návštěvu tohoto hradu však rozhodně nepovažuji za ztracený čas. Určitě jsme měli štěstí i na průvodce, který povídal opravdu poutavě! Interiéry byly moc krásně  vybavené, bez zajímavosti určitě není ani fakt, že první patro zámku obývají jeho současní majitelé – Šternberkové.
Určitě se vyplatí jít i k „hladomorně“ – samostatně stojící fortifikační věži, ze které je krásný výhled na Sázavu.
Za zmínku stojí i nedaleké kaskády na Šternovském potoce – s hradem nesouvisí, ale i na to sucho, které panuje v letošním roce, byly tyto kaskády poměrně hezké.

Sázavský klášter – Když už je člověk takový kousek od města Sázava, považuje skoro asi za nutnost navštívit Sázavský klášter. Popravdě řečeno, samotný areál mě zaujal asi více, než prohlídka. V interiérech toho moc není, o životě mnichů se taky nic nedozvíte, a tak jsou všechno jen historická fakta a pokud nejste opravdoví fajnšmekři tohoto historického období, začnete se poměrně brzy nudit. Fresky v křížové chodbě se teprve opravují, rajská zahrada je nepřístupná a i při pohledu z křížové chodby je vidět, že o nic nepřicházíte. Opravdu zajímavou místností tedy byla snad jen kapitulní síň s freskami.
Hezká je ovšem vycházka kolem Sázavy, my jsme šly po červené, u jezu Kavalier přešlyna druhý břeh, prošly si naučnou stezku Votočnice a viděly jsme i Čertovu brázdu, kterou údajně vyoral sv. Prokop se zapřaženým čertem.

Rataje nad Sázavou – zdánlivě nezajímavé městečko. Pouze zdánlivě! V popisu hradu Pirkštejn možná odradí, že je nepřístupný. I z venku je však zajímavý. Pokud se sem budete chystat a bude to ve vašich plánech, zkuste sem zajít v neděli v poledne. Podle cedulky na věži (zvonici) zde prý každou neděli zvoní poledne a v tu dobu je minimálně věž přístupná. Většinou je prý přístupný i současný nájemce hradu, který je schopen alespoň některé prostory zpřístupnit. (Pro fanoušky pohádek: je vám hrad nějaký povědomý? Možná jste ho viděli v Princi Bajajovi).
Rataje mají i zámek. Venku vypadá poměrně zpustle, ale vevnitř se nachází i nějaká expozice hraček, motorových pil apod. (nebyly jsme tam).
Zato jsme ale navštívily Ratajský výhled! 🙂

Rozhledna Špulka – já jsem prostě rozhlednový člověk, a zajímavě řešená Špulka tak tedy nemohla ujít mé pozornosti. Cesta z obce Lbosín byla krátká, zpříjemněná několika zastaveními naučné stezky, na některých si vyhrají i děti (člobrdo a podobně). Rozhledna je volně přístupná, výhled není ničím omezen.

Vlašim a zámecký park – vlašimský zámecký park je prý jedním z nejhezčích v ČR. No. Trochu mě zklamal. Ano, byl hezký, šlo o krásný udržovaný anglický park. Poměrně rozlehlý, nachází se tam jen pár zajímavých staveb a pokud nejste třeba zrovna náhodou děti, které nutně potřebují sbírat kaštany, je dle mého názoru daleko lepší jít třeba do lesa.
Cesta kolem upraveného koryta řeky Blanice byla pro mne daleko zajímavější než celý park.

Malý a Velký Blaník – auto jsme nechali na parkovišti nad obcí s krásným názvem Louňovice pod Blaníkem. Jako první cíl jsme zvolily Malý Blaník. Těsně pod jeho vrcholem se nachází zřícenina barokní kaple sv. Máří Magdalény. Zajímavé místo. A rozhodně ne tak přelidněné, jako Velký Blaník.
Velký Blaník, ano, to je ta hora (nebo kopec), pod kterou údajně spí rytíři spolu se sv. Václavem, aby vyjeli naší zemi na pomoc, když jí bude nejhůř. Nahoře se nachází dřevěná rozhledna, konstrukčně velmi zajímavá. Plošina nahoře je krytá, takže i když venku fouká, nemusíte se bát, že byste zmrzli. Okýnka jdou otevřít, takže můžete ničím nerušeně fotit výhledy.

 

To bylo jen pár tipů, míst, která jsme viděly a která by vás také třeba mohla zaujmout. Spoustu věcí, co jsme měly naplánovaných, jsme nestihly. Počasí nám totiž vyšlo víc než luxusně, proto jsme raději trávily čas venku než zavřené někde na výstavách a zámcích. Pokud by počasí nevyšlo, tak prakticky v každém městečku se nachází zámek, většina z nich je dokonce přístupných. Pokud preferujete „velké“ památky, tak třeba Konopiště je poměrně blízko. Prostě v tomto kraji se člověk asi nudit nebude nikdy.
Byla jsem ráda, že jsme jely mimo sezónu. V parném létě jsou určitě četné chatové osady zaplněny do posledního místečka a kempy jsou plné vodáků.
Pokud bych měla něco změnit, asi bych radši vyměnila návštěvu Sázavského kláštera za návštěvu Centra sklářského umění v Sázavě, ale kdo ví, třeba bych byla také zklamaná.

Rozhodně doporučuji se sem vypravit. Klidně sem pojedu ještě jednou a velmi pravděpodobně bych využila stejné ubytování 🙂

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s