Potulka po Chřibech

Chřiby jsou mojí srdcovou záležitostí, spolu s Jizerkami a Bílými Karpatami. Asi proto, že je to místo, kde jsem poprvé hodila batoh na záda a na více dní vyrazila po svých mimo civilizaci a spala venku – to jsou zážitky na které se nezapomíná. Možná právě kvůli tomu, když H. naplánovala dvoudenní potulku právě na Chřiby, neváhala jsem. (Vzdálenost od Brna také hraje pro tuto lokalitu, dá se sem bez problémů vyrazit i na jednodenní výlet.)

Pátek dopoledne, větší část naší skupinky nasedá v Brně na Zvonařce na přímý autobus do Koryčan, zbytek osazenstva se přidává ve Slavkově. Za hodinku už vystupujeme v Koryčanech a začínáme příjemně: vynikající točenou zmrzlinou. Dosti světských radostí a je čas vyrazit do kopců, po zelené na hrad Cimburk. Cimburk je hrad, resp. zřícenina, kterou parta nadšenců postupně opravuje. Od té doby, co jsme ho viděla poprvé, zaznamenal úžasný vývoj směrem vpřed. Vstupné je spíše symbolické (tuším 50,-), hrad si můžete projít sami s papírem v ruce, a pokud ho někdo navštívit nechce, může zůstat na lavičkách před hradem a využít místní skromné občerstvení. Škoda že není přístupná věž. Ale tak třeba časem, všechno není hned.

Po návštěvě hradu vyrážíme po žluté na Klimentka, poutní místo a archeologickou lokalitu. Zase se neubráním srovnání před lety: tehdy byl Klimentek více zarostlý a celé místo působilo jaksi magičtěji. I tak na vás ale i dnes dýchne tajemná atmosféra. Jedná se o jedno z míst, kde je snad údajně pohřben sv. Metoděj. Není to žádné supr turistické místo s hospodou a informačními tabulemi z evropských fondů, nástěnka s informacemi vykazuje známky lidové tvořivosti a značnou letitost. Na návrší jsou vyznačeny základy poměrně velkého kostela, dřevěná kaple a zvonička. Pár set metrů pod kopcem, trošičku mimo trasu, narazíte na Gorazdovu studánku, která ani v letošním horkém létě nevyschla.

Dalším bodem na naší trase je Kazatelna – výrazné pískovcové skalisko, na jehož vrchol vedou schody a je z něj vidět i věž Cimburka.

Pak už po šotolinové cestě scházíme k přístřešku Na Pile, který nám poskytne naprosto luxusní střechu nad hlavou pro přespání. Do přístřešku se nás pohodlně vešlo 9, a stále nebylo plno. Využili jsme i ohniště a opekli špekáčky. Ve studni vedle přístřešku voda sice byla, ale značně zakalená, tak jsme radši vodu brali z asi 50 m vzdálené studánky. Absence telefonního signálu je poměrně příjemným odtržením od každodenního života.

Ráno po snídani pokračujeme po červené na hrad Buchlov, který mi nějak k srdci nepřirostl. I poměrně brzy dopoledne zde bylo velké množství lidí z důvodů nějakých kovářských slavností, a tak byl zpoplatněn i vstup na první nádvoří, což běžně není (nebo alespoň před lety nebylo). Na prodírání se davy návštěvníků nás neužije, proto jsme radši využili místního občerstvení u parkoviště, dali pivo/limo/kafe (každý dle svého gusta, ale z recyklační linky fa. Bobika radši nikdo nic neochutnal) a vyrazili dál. Kaple Barborka je pro mě dalším zklamáním.

Vyhlídka za Čertovým sedlem je naopak moc pěkná, přístřešek dokonce vypadá jako vhodný pro přespání menšího počtu lidí. Cesta po zelené prudce klesá a vrstevnice řeže na kolmo. Naštěstí bylo sucho a ne blato, tak jsme to všichni zvládli, ale M. s malou M. v nosičce na zádech měla co dělat. Možná by pro ně bylo vhodnější zvolit prakticky souběžnou červenou, která z mapy tak náročně nevypadá.

Vzhledem k horkému počasí dáváme pauzu zejm. na pití Pod Břesteckou skalou. Za mě moc sympatický podnik! Příjemně osvěženi pak vyrážíme na Břesteckou skálu, výstup není úplně zadarmo, ale zase na druhou stranu nic dramatického. A výhled stojí za to!

Pak už přes Chabaně scházíme na Velehrad. Po opuštění lesa do nás slunce pere naprosto nemilosrdně, ale výhled na věže velehradského chrámu stojí za to. Končíme tak, jak jsme začali – točenou zmrzlinou. DSC_0349.JPG

Chřiby ani tentokrát nezklamaly. Příroda úžasná, chození nenáročné a lidí naprosté minimum. Nebyla jsem tady poprvé. Ale ani naposledy. Pořád jsou místa, která jsem zde nenavštívila a přitom za to určitě stojí.


trasa: https://mapy.cz/s/2SIes
vzdálenosti: oba dva dny 15 – 16 km
doplnění vody: studánky po trase jsou, z důvodu sucha je to tak 50/50, v polovině července fungovala Gorazdova studánka a Račí studánka u přístřešku Na pile. Naopak Paní studánka (cestou z Cimburku na Klimentek) a Velehradská naprosto beznadějně vyschlé. Zbytek nevím.

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s