Zbiroh, Žebrák a Berounka na kole

Cyklistické výlety mají pro mne přes spoustu pozitiv i jednu velkou nevýhodu – je vhodné se vrátit na to samé místo, ze kterého jste vyrazili. Což je vlastně i problém výletů, kdy je dopravním prostředkem k výchozímu bodu auto. Trasa se obvykle někde kříží a potkává, je příliš dlouhá, příliš kopcovitá, a já nevím co ještě. Tak jsme zkusili kombinaci vlak + kolo.

Na vlak nasedáme v Zadní Třebáni. Trať do Berouna prakticky kopíruje řeku, na jejímž druhém břehu je cyklostezka, po které máme v plánu se vracet. Vzhledem k tomu, že nemáme pořádně kam dát kola a jak se chytit, máme úplně jiné starosti, než koukat z okna a kochat se (prostě si to necháváme na návrat).

Přestup v Berouně. Kvůli výluce (opravuje se nádraží a prostě tam několik kolejí vůbec není) některé vlaky nahrazují autobusy. Nevíme, jestli by nás s kolem vzal a hlavně ujel, neboť jsme měli zpoždění. Máme tedy téměř 2 hodiny, které můžeme strávit poflakováním po Berouně.

Celkem bike friendy město. Cyklostezka někde oddělená od chodců, jinde společná (ale příjemně široká), neomezený vjezd do centra města … a naproti tomu totální zákaz cyklistů na městské hoře. Ale v podstatě tomu rozumím.

Hradby, městské brány, pěkně opravené domy na náměstí, městská hora s rozhlednou a medvědáriem. Tak by se asi dal shrnout Beroun za tu chvíli, co jsme tam byli. Medvědárium mě zklamalo: výběh se nezdá moc velký a hlavně medvědi ještě asi měli noc a odmítali se ukázat. Jediné, co jsem z medvěda viděla (nebo spíš tušila), byla tlapa čouhající z betonového příbytku. Aspoň, že se neplatí vstupné.

Z Berouna odjíždíme se zpožděním, kolem 13 h vystupujeme ve stanici Kařez a máme v plánu dopravit se zpět do Zadní Třebáně, tedy nějakých 45-50 km, s tím, že nás čeká pár kopečků, a pak hlavně rovina. Zámky a hrady máme v plánu zkouknout jen ze silnice, žádné zbytečné stoupání. I tak jsem nervózní, že to rozhodně nemůžeme stihnout.

Hned první Zbiroh nám náš plán vynechávat kopce překazí, ze zalesněného kopce na nás vykukuje pouze střecha. Když už tady jsme, byla by škoda se tam nepodívat! Nelitujeme. Zámecký park je pěkně upravený, stejně tak celý zámek, který slouží i jako hotel. Na prohlídku ale z časových důvodů nejdeme, byť fotky interiérů vypadají lákavě.

DSCN3098

Kousek za obcí Zbiroh nás čeká první sjezd. Těším se na něj jak malá holka! Zákon schválnosti ale funguje dokonale a fouká parádní protivítr, takže musím šlapat i z kopce. Kolem nás louky, na nich pasoucí se krávy, o kousek dál zvedající se kopce. Nádhera. Najednou na jednom z kopců před námi uvidím NĚCO. Zastavuji, zaostřím, a zjišťuji, že je to hrad. Trochu schovaný za stromy. Neváhám a jdu hluboko do pole abych ho vyfotila (nahoru přece nepojedeme!). Pavel na mě kouká trochu jako na blázna. O pár set metrů dál stromy ustupují a my hrad vidíme krásně i ze silnice. A kousíček pod ním ještě jeden, jde tedy o známou dvojici hradů Žebrák a Točník.

DSCN3111

Tedy, Žebrák je zřícenina, starší a níže položená. Točník je hrad, na strašném kopci. Pokud některý z nich máme navštívit, máme jasno a volíme Žebrák. Kopec je ovšem na kole nejetelný (s našimi schopnostmi). Návštěva za to stojí. Za vstupné 60,- se podíváme na věž a můžeme si projít celý areál (byť jeho většina je ještě před kasou). Dokonce nám milá pokladní řekne, že Točník je dnes uzavřen (ještě, že to víme, jinak by se určitě našel nějaký blázen, který by ho chtěl jet prozkoumat z blízka!).

V podstatě se tedy loučíme s kopci (cca 25. km) a dále nás čekají už jen rovinky případné mírné kopečky dolů. Vše samozřejmě proti větru. Takže se to pěkně vleče. Navíc toho moc zajímavého ke koukání není. Vypíchla bych asi rybníček Pouch ve Zdicích, u kterého jsme se zastavili jen díky tomu, že Pavel píchl. Cesta ze Zdic dál je ale krásná, jedná se o stezku vedoucí kolem říčky, mimo silnici. Pak už vlevo před sebou vidíme zelený kopec s rozhlednou a my víme, že jsme v Berouně. Děláme zastávku na pivo/limonádu/kafe na náměstí a kdybsme věděli, jaký kousek (pocitově) to bude do cíle (asi 17 km), tak snad ještě jednou vyfuníme na městskou horu a zkontrolujeme medvědy.

Přejedeme Berounku a dále už pokračujeme po stezce kolem ní. Nevíme ale, jak daleko to půjde. V úseku od lávky v Kozle až po Srbsko je stezka uzavřena z důvodu padajícího kamení. Říkají to mapy, říká to web města a hlavně to říká velká cedule na začátku stezky v Berouně. Objet by to někudy jít mělo, takže to moc neřešíme a raději se kocháme krajinou. Řeka, skály z obou dvou stran padající do vody, Tetín na protějším břehu, lidé cachtající se v Berounce, paráda. Ani nevíme jak a jsme v Srbsku. Evidentně to s tím uzavřeným úsekem není tak hrozné, neboť žádné zátarasy ani velkou výstražnou ceduli „Vodcaď dál už se nesmí“ jsme nepotkali.

DSCN3135

Projedeme Srbskem a už jsme v obci Karlštejn. Pořád koukám do svahu na levé straně, kdy na nás vykoukne hrad. A ono nic. Po očku sleduji i směrovky, ale tu „na hrad“ v záplavě směrovek na různé hotely a restaurace prostě nevidím. Ještě, že jsme ten hrad viděli během závodu, jinak snad Pavla přinutím vrátit se a vyšlápnout kopec k hradu.

V nohách máme asi 51 km a jsme v cíli. Byl to moc krásný výlet, každá z jeho částí měla něco do sebe. Zejména pro úsek kolem Berounky doporučuji zvolit nějaký čas, kdy je většina lidí v práci, jinak místo koukání po skalách budete muset dávat pozor na bruslaře, pejskaře, chodce, a další cyklisty – prostě jako asi na všech cyklostezkách v blízkosti větších měst.

trasa v mapě
51 km, ↑ 580 m ↓ 820 m
celkový čas (přibližně): 5 h (Kařez – Zadní Třebáň)
čistý čas pohybu: 3 h

Reklamy

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

w

Připojování k %s