Vokolo Priglu 2017

Osmý ročník závodu Vokolo Priglu se konal na březích brněnské přehrady již tradičně první říjnovou sobotu. S mou účastí již po páté. Přesně 2100 běžců, což je mimochodem nový účastnický rekord, se chystalo zdolat nelehkou trať dlouhou 14,1 km.

Letos jsme s Radimem oba dostali shodně místo ve startovní vlně C. Věříme si, stoupáme si celkem dopředu, druhá, třetí řada, těžko říct. Počkáme, než odstartuje Elita a vlna A, B, týmy, skupiny…no a potom konečně my. Startovní výstřel! Vyběhli jsme celkem zostra (na to, že se startuje do kopce!), a stejně nás velká část naší startovní vlny předbíhá.

prigl2017.jpg

„První kilometr, 4:36“ hlásím Radimovi. Oba víme, že je to na nás moc rychlé, snažíme se zpomalit, ale nějak to nejde. Trať je zatím poměrně rovinatá či z kopce, a oba dobře víme, že „dokopce“ ještě přijdou, a hlavně se obáváme situace na Skalkách – obvykle je tam taková zácpa, že se musí jít krokem. Pokud to chceme konečně nacpat pod 1:15 nesmíme se flákat. Druhý kilometr se tedy odehraje v podobném duchu, hluboko v čase pod 5 min.

Na 3. km začíná Radim viset kousíček za mnou, mě to běží zatím hezky. Nemůžu mu utéct, buď to dáme pod 1:15 oba nebo nikdo. Na rovině se mi zdá, že se Radim drží pěkně, ztrácí ale v kopečcích, a to nejen v těch nahoru, ale i v těch dolů. Občerstvovačku na 5. km Radim hrdě míjí, já dám ionťák a banán, přece jen, napálili jsme to pěkně a energie se bude hodit.

Po lávce přebíháme přes přehradu. Nad námi hrad Veveří, pod námi voda, a všude kolem krásně se zbarvující stromy, a do toho sluníčko a modrá obloha. Ideální. Já to říkám pořad, že ten „priglácký“ víkend je většinou ten poslední hezký 🙂  Kochat by se dalo dlouho, ale pokud chceme zaběhnout slušný čas, nemůžeme si to dovolit.

Stoupání pěšinou na Skalkách mi přijde nějaké prudké! Asi proto, že tam poprvé za mé účasti není zácpa a já bych to teda teoreticky měla opravdu běžet, a ne jít krokem. Skupinka cyklistů povzbuzujících v kritickém místě ani letos nemůže chybět, zvonce v jejich rukách byly slyšet pěkně z daleka.

Na Skalkách se nejde, na skalkách se klusá v řadě za sebou. Mluvím na Radima, kterého tuším za sebou. Bez reakce. Říkám si, že na tom musí být hodně špatně. Otočím se…a on je to někdo cizí! Jak skončí ta úzká pěšina tak se dáme zase dohromady. Víceméně společně doklušeme až k asfaltu. Tohoto místa se obávám, každoročně zde mívám krizi, nezdá se to, ale je to táhlý únavný kopeček. Radima někdo upozorní na rozvázanou tkaničku. Uf, vítaná pauza! Krátce na to mě Radim říká, ať už na něj nečekám. Nedbám. Společně doběhneme na druhou občerstvovačku před 10. km. Radimovi nakážu dát si ionťák, snažím se ho přesvědčit i k banánu nebo pomeranči, ale nedá si říct, že prý by se poblil – a bez toho se docela dobře obejdu.

Běžíme kolem pláží, tady už jsou téměř davy fanoušků, plácám si s dětmi a pár vět prohodím i s fandící Ivou. Přeběhneme hráz, kousek do kopečka, kolem kapely a už před sebou máme poslední kilometr. A já…najednou nemůžu. „Zpomalíme,“ říkám Radimovi, „a rozdáme si to v cílové rovince.“ Nereaguje, nezpomaluje. Tak to teda ne! Abych to celý odtáhla a on mi frknul na posledním kilometru? Opřu se do toho, pár kroků a už jsem před ním. Kousek před cílovou rovinkou fandí Jirka Homoláč, mé srdce se zatetelí blahem a mě se najednou běží o něco líp. Náběh do cílové rovinky, tedy spíš do cílového kopce. Kde je Radim netuším.

Cíl je pořád šíleně daleko, myslím, že se tam vůbec nedoplácám, hlavně nejsem schopná identifikovat, kde přesně se nachází. Najednou čip udělá „píííííp“ a já vím, že to mám za sebou. Na hodinkách 1:14:42. JOOOO! O 3 sekundy později se na zábradlí vedle mě zřítí Radim. Dali jsme to oba, oba v osobním rekordu, oba ve vysněném čase. Radim je vyřízený jak žádost, účastnickou medaili prohlašuje za tvrdě vydřenou a odmítá ji sundat z krku. Nedivím se mu, taky mi to dalo zabrat.

Pak už následují samé radosti: poslední občerstvovačka pěkně v klidu, dobrý oběd, pivo, žádná cena v tombole a podobně. Jsem přesvědčená o tom, že ani příští rok si tento, pro mě snad nejlepší závod sezony, nenecháme ujít 🙂

Reklamy

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s