„Kdybys cokoliv potřeboval…“

Znáte to: přítel v nesnázích, sype se na něj celý svět, jeho jistoty se najednou hroutí jako domeček z karet, a vy byste mu hrozně rádi pomohli. Jedno pevné objetí vám však připadá málo a jinak … to prostě není jak. Tak vypustíte z úst větu: „Kdybys cokoliv potřeboval, tak jsem tady pro tebe“ a myslíte ji vážně.

Dlouho se nic neděje. Najednou telefon: „Janičko, prosím tě, potřeboval bych něco oskenovat…a spěchá to…“ Pro vás to najednou znamená nechat ležet svou práci, strávit skoro 30 minut u kopírky, domluvit se na vrácení originálů („potřebuji je ještě dnes zpátky, mohl bych se stavit kolem osmé večer?“) a své plány na večer typu „dám si sprchu a hned po práci zalezu s knížkou do postele“ odsunout… sice jen o pár (možná desítek) minut, ale i tak!

A vy se najednou přistihnete, že je vám tahle drobná pomoc za těžko. Skoro se k tomu musíte vnitřně nutit a je vám ze sebe samých špatně…

Tento dnešní souboj s vlastní leností/pohodlností/neochotou jsem vyhrála. Budu se ale muset zamyslet nad svou otevřeností k přáním a potřebám ostatních. Mám kolem sebe spoustu lidí, kteří tu pro mě jsou prakticky kdykoliv, kdy potřebuji. Ale jsem tu i já pro ně…? A kde je ta rozumná hranice mezi „být pomocí“ a „nechat se zneužívat“?

Reklamy

One thought on “„Kdybys cokoliv potřeboval…“

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

w

Připojování k %s